Vítejte na stránkách chorální scholy u sv. Pankráce!
O nás
Chorální schola u sv. Pankráce vznikla na podzim roku 2016 z iniciativy p. Benedikta Hudemy, Lukáše Nováka a Matyáše Berdycha. Hlavním účelem je liturgická služba – zajišťování liturgického zpěvu na chorálních latinských mších u sv. Pankráce, a podle možností i jinde, a současně vlastní zdokonalování a vzdělávání ve zpěvu gregoriánského chorálu a liturgii obecně. V současné době působíme u kostela sv. Vojtěcha na pražském Novém Městě.
Jsme sdružení zcela neformální, neprofesionální, nízkoprahové a otevřené dalším zájemcům. Tyto stránky jsou určeny především pro sdílení informací a dokumentů mezi členy scholy, ale to neznamená, že by zde nebyli vítání i jiní návštěvníci! Všechny dokumenty zde jsou volně použitelné ad maiorem Dei gloriam.
Kostel sv. Pankráce
Rotundu zasvěcenou sv. Pankráci, jejíž základy byly objeveny během výzkumu v letech 1968–1970 pod dnešní raně barokní stavbou, nechal na místě dnešního barokního kostela nechal postavit kníže Vratislav II. (cca. 1033–1092). Nacházela se při starobylé jižní přístupové cestě na Vyšehrad, kam kníže Vratislav II. přemístil své sídlo z Pražského hradu, z důvodů sporů se svým bratrem Jaromírem, pražským biskupem. Vratislav koncipoval Vyšehrad jako symbolický „český Řím“: založil zde v 70. letech 11. století novou trojlodní románskou baziliku zasvěcenou sv. Petru (prvnímu papeži), jež se měla stát hlavním chrámem země, a při ní zřídil mimořádnými privilegii nadanou kapitulu: byla např. vyňata z pravomoci pražského biskupa a podřízena přípo papeži.
Tak i přístupovou cestu ke svému novému sídlu Vratislav svěřil pod ochranu sv. Pankráce. Svatý Pankrác je prvokřesťanský mučedník: Říman, který konvertoval ke křesťanství a byl (jakožto římský občan) sťat kolem roku 304 za císaře Diokleciána ve svých 14 letech. Ve středověku byl často zobrazován jako mladý rytíř. Každý, kdo přicházel k Vyšehradu z jihu, si měl uvědomit, že panovnické sídlo je pod ochranou mocných římských světců. Svátek sv. Pankráce se slaví 12. května.
Románská rotunda sv. Pankráce byla později přestavěna v gotickém slohu, kostel však byl poničen v souvislosti s bitvou na Vyšehradě roku 1420, a poté znovu na konci třicetileté války při švédském obléhání Prahy (1648). V roce 1650, kostel opravili michelští jezuité v raně barokním slohu; roku 1757 byl však opět vypleněn pruskou armádou. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen a do roku 1818 využíván jako sklad střelného prachu. Na přelomu 18. a 19. století byl však kostel opět vysvěcen a přidělen pod správu nuselského kostela svatého Václava; od té doby slouží pro bohoslužby až podnes.
Vedle kostela stojí samostatná barokní zvonice, v níž je od r. 1700 zavěšen jeden z nejstarších zvonů v Čechách ulitý v r. 1505 zvonařem Bartolomějem Pražským. Zvon má průměr 1,2 m, výšku 86 cm a hmotnost 350 kg a je zdoben reliéfem sv. Jakuba menšího.
Stránky vytvořil a spravuje: Lukáš Novák