SYLLABUS (pro oba semestry)
ÚVOD DO LOGIKY
- Logika. Logika jako nástroj a jako věda. Vyplývání jako předmět logiky.
- Historie logiky. Logika aristotelsko-scholastická, novověký úpadek logiky, logika moderní.
ARISTOTELSKO-SCHOLASTICKÁ LOGIKA
- Myšlení. Myšlení jako typ poznání. Pojmotvorba, souzení, usuzování. Myšlení vs. imaginace. Myšlení vs. jazyk.
- Pojem. Pojem jako znak (znamení). Předmět pojmu. Obsah pojmu a jeho znaky (známky). Rozsah pojmu. Typy a dělení pojmů. Predikabilia. Vztahy pojmů. Definice a dělení.
- Soud. Kategorický soud. Subjekt a predikát. Predikace a pravda soudu. Kvalita a kvantita soudu. Obraty soudů. Logický čtverec. Složené soudy.
- Úsudek. Kategorický sylogismus. Premisy maior a minor. Střední pojem. Figury a mody. Hypotetický a disjunktivní úsudek.
- Argumentace a protiargumentace. Argument. Důkaz. Námitka. Technika argumentace a protiargumentace. Enthyméma a rekonstrukce úplného sylogismu. Distinkce. Nepřímý důkaz. Argument a recto ad obliquum. Meze argumentace.
MODERNÍ FORMÁLNÍ LOGIKA
- Moderní pojetí logiky. Jazyk jako materiální předmět logiky. Jazykový znak. Sémiotika. Fregeho trojúhelník. Logická forma a formalizace. Formální jazyky. Pravdivost, dokazatelnost a vyplývání v moderním pojetí. Extenze, intenze a hyperintenze.
- Výroková logika. Jazyk výrokové logiky, jeho syntaxe a sémantika. Výrokové spojky. Pravdivostní tabulky.
- Predikátová logika. Predikátová logika 1. řádu. Jazyk predikátové logiky 1. řádu. Funkční pojetí predikace. Konstanty a proměnné. Jedno- a vícemístné predikáty. Kvantifikátory a jejich dosah. Logiky vyšších řádů.
- Doplňky k moderní logice. Určité deskripce. Lambda-abstrakce a lambda-predikáty. Formalismus možných světů a modální logika. Modalita de re a modalita de dicto.
VYBRANÉ PROBLÉMY MODERNÍ FILOSOFICKÉ LOGIKY
- Problém obecnin a zakotvení obecného poznání v realitě. Platonismus, realismus a nominalismus.
- Povaha pravdy a povaha predikace.
- Problémy existence. Je existence predikát?
- Sémantika vlastních jmen. Deskriptivní teorie vlastních jmen vs. teorie rigidní designace.
- Ontologické interpretace teorie možných světů. Různá pojetí modalit
DOPORUČENÁ LITERATURA
Základní literatura
- Lukáš Novák - Petr Dvořák: Úvod do logiky aristotelské tradice. Praha: Krystal 2011.
- Základní učebnice - skripta k první a částečně i druhé části kursu.
- Jiří Fuchs: Úvod do filosofie. 1. Filosofická logika, Krystal, Praha 1993, část "Filosofická logika" (str. 45-191).
- Výklad logiky založený na aristotelsko-středověkém pojetí. Doporučeno doplňkově k první části kursu.
- Pavel Cmorej: Úvod do logické syntaxe a sémantiky, Triton, Praha 2002
- Výklad moderního pojetí logiky. Základní učebnice k druhé části kursu.
- Prokop Sousedík: Logika pro studenty humanitních oborů, Vyšehrad, Praha 2001
- Výklad logiky uspořádaný historicky. Doporučeno pro podrobnější poučení o historii logiky, o specificky středověké logice a jako doplnění pohledu na logiku moderní.
- Petr Kolář: Argumenty filosofické logiky, Filosofia, Praha 1999
- Zejména Hlava I doporučena jako základní, stručné a nenáročné uvedení do moderní logiky.
- Petr Kolář: Pravda a fakt, Filosofia, Praha 2002.
- Mark Sainsbury: "Philosophical Logic", in: Philosophy. A Thorough Guide through the Subject, ed. A.C. Grayling, Oxford University Press 1995.
- Úvod do moderní filosofické logiky, na požádání zapůjčím.
- M. J. Loux: "Nutné a možné", in: Studia Neoaristotelica 1-2/2004 až 1/2005, (přel. Prokop Sousedík).
Další literatura v češtině (slovenštině) (na výběr pro semestrální práce apod.)
- J. Fiala (ed.), Analytická filosofie. První čítanka, Plzeň 1998
- J. Fiala (ed.), Analytická filosofie. Druhá čítanka, Plzeň 2000
- J. Fiala (ed.), Analytická filosofie. Třetí čítanka, Plzeň 2002
- G. Frege, O smyslu a významu, Scientia et Philosophia 4, 1992
- G. Frege, Myšlenka, Scientia et Philosophia 6, 1994
- L. Koreň, Mená a predikácia, in: Studia Neoaristotelica 2 (2005)/1
- P. Koťátko, Význam a komunikace, Praha 1998
- S. Kripke, Pomenovanie a nevyhnutnosť, Bratislava 2002
- P. Materna, Svět pojmů a logika, Praha: Filosofia 1995
- L. Novák, Sémantika vlastních jmen a identitní teorie predikace, in: Studia Neoaristotelica 1 (2004)/1-2
- M. Oravcová (ed.), Filozofia prirodzeného jazyka, Bratislava 1992
- J. Peregrin, P.Sousedík (eds.), Co je analytický výrok?, Praha 1995
- J. Peregrin (ed.), Obrat k jazyku: druhé kolo, Praha 1998
- J. Peregrin, Úvod do analytické filosofie, Praha 1992
- W. Quine, Hledání pravdy, Praha 1994
- B. Russell, Zkoumání o smyslu a pravdivosti, Praha 1975
- B. Russell, Logika, jazyk věda, Praha 1968
- B. Russell, Logika, věda, filosofie, společnost, Praha 1993
- B. Russell, Poznání založené na obeznámenosti a poznání založené na deskripci, Filosofický časopis 4/2001
- B. Russell, Filozofia logického atomizmu, Organon F 2000 (na pokračování, posléze knižně)
- P. Sousedík, (ed.), Jazyk, logika, věda, Praha 2005
- P. Sousedík, O čem mluvíme v negativních existenčních výrocích, Organon F 5, No. 4 (1998)
- P. Sousedík, Moorova filosofická metoda, in: Studia Neoaristotelica 2 (2005)/2
- S. Sousedík, Tomášova nauka o jsoucnu ve světle kritiky, In: Anthony Kenny: Tomáš Akvinský, Praha: Oikúmené 1993
- S. Sousedík, Jsoucno a bytí, Praha 1992
- P. Strawson, O referencii, in: Oravcová 1992
- D. Svoboda, Pravdivost výroků o (podmíněně) budoucích nahodilých událostech, in: Studia Neoaristotelica 2 (2005)/2
- K. Šprunk (ed.): Hledání pravdy o pravdě, Trinitas 2000
- P. Tichý, O čem mluvíme?, Praha 1996
- M. Zouhar, Podoby referencie, Bratislava 2004
POŽADAVKY KE ZKOUŠCE
ZIMNÍ SEMESTR
Písemnou a ústní formou prokázat znalosti v rozsahu pokrytém přednáškami. Důraz bude kladen na praktickou aplikaci osvojených znalostí a na zvládnutí základních logických dovedností.
Alternativní formou složení zkoušky je dosažení minimálního procentuálního výsledku v domácích cvičeních, zadávaných po každé přednášce, který činí 90% pro známku 1, 80% pro známku 2 a 70% pro známku 3. Cvičení musí být odevzdána vždy nejdéle do začátku následující přednášky. Podezření z opisování znamená ztrátu nároku na bodové ohodnocení. Dosažením určitého výsledku v domácích cvičeních student neztrácí možnost absolvovat závěrečnou zkoušku. V takovém případě se započítá lepší z dosažených známek.
LETNÍ SEMESTR
Nutnou a dostatečnou podmínkou získání zkoušky je splnění 2 z následujících 3 povinností:
- Dosažení minimálního procentuálního výsledku v domácích cvičeních, zadávaných po každé přednášce, který činí 90% pro známku 1, 80% pro známku 2 a 70% pro známku 3. Cvičení musí být odevzdána vždy nejdéle do začátku následující přednášky. Podezření z opisování znamená ztrátu nároku na bodové ohodnocení.
- Vypracování seminární práce týkající se některého z probíraných problémů nebo po dohodě jakéhokoliv tématu se vztahem k logice. Minimální ani maximální rozsah není stanoven (méně znamená více!), podstatné je hledisko kvality. Doporučená délka práce cca. 4 strany. Doporučená struktura práce je následující:
- Úvod: popis problému, který bude tématem práce
- Přehled významnějších podaných stanovisek k řešení problému
- Zhodnocení těchto podaných řešení
- Závěr: Vlastní stanovisko k problému (buď příklon k některému z uváděných řešení, nebo vypracování řešení vlastního)
Pro hodnocení práce bude rozhodující kvalita vlastní argumentace v bodech 3 a 4. Povinnou literaturou k tomuto bodu je jedna z následujících položek: Kolář (1999), nebo Kolář (2002), nebo Sainsbury (1995), případně jiná vhodná literatura na základě individuální dohody.
- Písemná a ústní zkouška z probírané látky. Povinnou literaturou k tomuto bodu je Cmorej (2002).
Výsledná známka bude průměrem známek získaných z obou zvolených povinností. Povinnost se pozažuje za splněnou (a lze
ji započítat do průměru) pouze pokud je klasifikována "3" a lépe. V případě splnění všech tří povinností se do výsledné známky započítají pouze dvě lepší známky.
|